Lednové lesní dny...

...byly opravdu zimní, většinou bílé, na sněhu, u ohně, s novými kamarády, ale také rozlučkové. Mlsali jsme sladké šípky, pozorovali blešivce v potoce, sněhové vločky, ptáky, skládali z písmen slova, četli, běhali, hráli, váleli sudy, sbírali dříví, rozdělávali oheň, opékali dobroty... Objevili jsme nová místa - krásné tábořiště kousek nad Skaličkou a druhé tajemné místo pod zříceninou hradu Vildenberk. Také jsme šli na návštěvu a pozorovali, jak se vyrábí indiánské boty "ovenky". Každý si odnesl domů vlastnoručně vyrobenou ovečku. Každou výpravu doprovázela VODA, ať už nám pršela nebo se sypala na hlavu, tekla v potoce, v řece, u studánky, nasákla se do bot či rukavic, smíchala se s hlínou, hasila oheň, žízeň, klouzala nám pod nohama ... máme v plánu ji zkoumat i na dalších výpravách. Jó, a také jsme byli v divadle Polárka na představení "Jak děti zachránily motýly", kde někteří překonali svůj strach a společně pomohli motýlům i velkému Pralesnímu Duchovi.