O nás


...lesní dny žijeme společně s dětmi již pátým rokem (pravidelně 1x týdně). První, čtyřleté zkušenosti jsme sbírali v ZŠ Letokruh, pak krátce ve sdružené škole Slunovrat. Poté jsme spoluzaložili komunitní školu v Modřicích a pobývali do prosince 2018 každý týden venku s 11-ti domškoláky. A nyní od ledna 2019 tvoříme každý týden lesní badatelské dny pro děti. I nadále pokračujeme s tvořením vícedenních prožitkových pobytů pro děti či rodiny.                 


         Lenka Poulová

Hodně uvědomění mi chodí ve sprše, jako právě teď. Tak takhle to mají děti, které přestoupily z klasické školy (tedy té, kde učitel ví, co má dítě za rok zmáknout a společně na tom pracují) do třídy mé. Učila jsem necelé 4 roky v ZŠ Letokruh, kde jsem pro práci s dětmi čerpala z Montessori, Waldorfské, lesní a intuitivní pedagogiky. Zkrátka, co přirostlo k srdci mně a dávalo mi smysl, to jsem vnášela i mezi děti. Hlavním motorem bylo vytvořit pro děti prostor, kde mohou vstřebávat nové poznatky ve svém vlastním tempu, ideálně se zápalem pro věc. Největší "přerod" jsem viděla na dětech, které k nám přestoupily z klasiky. Toto "přechodné období " někomu trvalo měsíc, jinému půl roku. Usmívám se při vzpomínce, kdy děti najednou nemusely makat, jen proto, že to učitel vyžadoval. Většinou nějaký čas odpočívaly, pozorovaly okolí, vstřebávaly změny a pomalu vplouvaly blíž k sobě. Všímaly si, co mají rádi, co je baví, do čeho se opravdu pustit...to je někdy pořádná fuška i pro dospělého! Jakmile u nás děti pustily kořínek, pustily se do práce, hraní, objevování, lenošení, relaxace, divočení... Vedla jsem je k zodpovědnosti za své počínání, ať se dělo, co se dělo. Zatímco v běžné škole často tuto nevděčnou funkci přebírá učitel, který třímající opratě, se snaží proběhnout s dětmi předepsaným učivem a v daném čase...uf...a o prázdninách se zoceluje na další maraton. A co to dělá s dětmi? To je různé, protože každý jsme jiný.

A já jsem právě ve fázi opouštění systému, nahlížím do otevřených dveří, přešlapuji, zahořím, promýšlím, rozkoukávám se, pouštím...a jsem zvědavá, co přijde...zrovna, jako ty nově příchozí děti :)

Mám ráda batoh na zádech a prostor...co bude za zatáčkou? Koho potkáme? Co uvidíme? Učím se uvolnit pouhé "naplňování" plánů...dojít z bodu do bodu, vytvořit toto či onohle. Velikou sílu pro mě má moment nelpění na svém, kdy připustím, aby přišlo cokoliv z venčí. A to často přichází s dětmi.

Líbí se mi rovnováha, tak bych ráda vyvážila čas, kdy předáváme dětem ze sebe s časem, kdy předávají děti nám.

Těším se na nová setkání a spolutvoření, Lenka

              Ondřej Jelínek


Líbí se mi tvořit a poznávat, rozšiřovat si obzory, hrát si s dětmi. Baví mě ztrácet se v přírodě, chodit naboso, vymýšlet a rozvíjet nápady. Mám rád plamen svíčky, oheň, zpěv ptáků, slunce, lesní cesty, louky, déšť, spaní pod hvězdami, podzimní listí. Mimo jiné mám rád své dvě děti, ženu, rodinu, přátele, zelený čaj, četbu, řezbářství, štípání dřeva a tvořit nízké lanové překážky. Rád poznávám nová místa a objevuji neznámé cesty. Fascinuje mě rozmanitost a barevnost života, zároveň pravidelnost a řád přírody. Baví mě zdánlivě neřešitelné situace. Potřebuji mít svůj prostor a umožňuji to i lidem ve svém okolí. S radostí přijímám každou příležitost ke smysluplné práci.

Původní profesí jsem umělecký keramik. Jako dobrovolník jsem vedl keramický kroužek v Pestré klubovně při Sdružení pěstounských rodin. Další moje dlouhodobá zkušenost byla podpora dětí i dospělých lidí s postižením v Centru Kociánka v Brně. Poté jsem 4 roky žil jako průvodce, asistent pedagoga a vychovatel na Základní škole Letokruh v Brně. Poté jsem byl půl roku průvodcem (i spoluzakladatelem sdružené školy) 11 dětem na domácím vzdělávání v Brně- Modřicích.

S pozdravem Ondra