Malhostovická pecka, koniklece, pán co sází žaludy

Ráno začalo nevšedně. V Kuřimi nám před nosem ujel autobusový přípoj do Malhostovic. Další jede až za hodinu. Co teď? Jdeme k jinému autobusu, pan řidič nápaditě vytahuje telefon a volá ujetému autobusu. Paráda, autobus na nás počká a tento pan řidič nás k němu vezme, protože jede stejným směrem. Vystupujeme v Malhostovicích, kde se setkáváme s Jeníkem. Už jsme kompletní, tak vyrážíme na průzkum dvou pahorků. Nazývají je pecky, jedna malhostovická a druhá čebínská. Cestou děti hledají pecky na zemi pod ovocnými stromy a občas se daří nějakou najít. Už stojíme před větší malhostovickou a děti objevuji otvor, dutinu ve skále, kde je malý plácek na spaní, okno a komín, kterým sedá prolézt ven. Dutina je po chvíli obydlena, zde bychom mohli trávit celý lesní den. Nakonec jdeme dál. Na pahorku vidíme desítky modře kvetoucích Konikleců, nádhera. Také spoustu prázdných ulit od hlemýžďů a pásovek a některé končí v pytlíčku. Po dostatečném průzkumu obou pecek vyrážíme na nedaleký vrch s rozhlednou. Tady potkáváme lesní stráž. Milého pána, kterému se líbí lesní školky pro děti a občas s nimi spolupracuje. Také rád sbírá žaludy a jiné semena, které sází a tvoří stromové lesní školky pro listnaté školky. Na louce pod rozhlednou ještě hrajeme hry a pak sbíháme k nádraží na vláček.