Na sněhové peřině

Dnešní výprava do Hlubokých Dvorů měla nové kouzlo, pro nemoci, nástup do nové školy a ... jsme se s Luci ráno sešly jen dvě. Díky ucpanému rannímu Brnu jsme přesedaly z autobusu na jiný, potom na vlak a do dalšího vlaku, rozhodovaly jsme se rychle. Byly jsme jen dvě a to mělo své kouzlo. V Tišnově už nás vyhlíželi kluci, Ondra s Floriánkem, a mohli jsme vyrazit. Ještě kousek autobusem...cestou vznikl další nový nápad, vystoupit o zastávku dřív a k Ondrovi na pozemek doputovat. Vystoupili jsme na zasněžené zastávce Unín. Dlouhé pole jsme přeběhli, převáleli, přeskákali, sníh z bot vyklepali a plno stop sledovali. Dokonce i stopy třech divočáků! Byly veliké a vzbuzovaly respekt. Naštěstí mířili na druhou stranu než my.  Tichý les rušila motorová pila a sem tam obrovská rána padajícího stromu. V čistém lese svítily oranžové tečky označených stromů, které čekaly na pokácení. Smutné myšlenky střídala pohádkově zasněžená krajina, koulovačka holek proti klukům, prozkoumávání zamrzlého potůčku a opuštěných posedů. Cesta byla krásná a jen hlad nás postrkoval směrem k ohništi. Už vás někdy napadlo opékat na klacku čtvereček čokolády? Sníst kamarádovi skoro celé báječně chutné opečené jablko? Hodit sněhovou kouli do právě rozdělaného ohýnku? A chcete to všechno zažít? Tak pojďte příště s námi! 

Těšíme se Lenka a Ondra