tábořiště u Skaličky

V srpnu jsme tady byli na Putovním táboře, jednu noc jsme spali ve stanu (pršelo), druhou jsme už spali pod širákem. Jsme zvědaví, jaký tu bude podzim. Cestu za vsí lemuje bodláčí, už není nikdo, kdo by nebyl "trefenej". Je ho tolik, že děti tvoří bodlákové velekoule. Ti nejmenší poctivě otrhávají větvičky. Starší chodí na lup. Vznikají dvě partičky. Projdeme kolem studánky a jdeme pozdravit stará dobrá místa...louku, starou vrbu, ohniště, vysoký smrk. Jedna bodláková koule mizí kdesi na vrbě. Druhou pomáháme dětem vytáhnout dostatečně vysoko na smrk. A jdeme pro dříví na oheň. Na některé větve je potřeba pilka, na kterou se začíná tvořit fronta. Vznikají i krásné tácky pod hrnečky, bedlivé oko na fotkách najde :) Na podpal sbíráme smůlu na klacíky. Tu suchou učí Ondra děti rozžvýkat na žvýkačku - ta smrková je prý hodně hořká. Opékáme si oběd, vaříme bylinkový čaj, prozkoumáváme okolí, hrajeme hry... je tu pořád krásně!