Zřícenina hradu Holštejn,jeskyně,propadání a Velká dohoda

Vyrazili jsme objevovat další kousek Moravského krasu. Autobus nás dovezl do malé vesničky Holštejn, kde se na návsi zastavil čas a my s ním. Sem tam prošel domorodec, pejsek, pozdravili jsme se, podrbali kožíšek, nadechli se, vydechli, někteří kousli do svačiny... jak se čas zase rozběhl, vzali jsme batohy a vyrazili. Sluníčko nás příjemně rozehřívalo. Za vsí nás vítala veliká louka plná žlutých pampelišek, nádhera! A končila tajemnou skálou. Ukrývala jeskyni Hladomornu, kterou jsme pro hnízdění netopýrů nemohli navštívit. Vyběhli jsme na skálu a prozkoumávali zbytky Holštejna. Vysoko na vyhlídce jsme posvačili, hloubka lákala děti k nahlížení a já místo svačiny střežila bezpečnost vyhlížejících :) 

Přichystala jsem dětem hádanku, v oblacích ukrytou planetu Zemi (pomalované uvařené vajíčko ve vatě). Dlouho děti nenapadlo, že je to zmenšenina naší planety, hledaly detaily v malbě, zmenšit tak obrovskou věc jim nepřišlo na mysl. Než jsme vajíčko snědli, oloupali jsme mu zemskou kůru a pak už si pochutnávali na plášti i samotném jádru.

Červená nás vedla do údolí, k potoku Bílá voda a k propadaní. Batohy a boty dolu, šlo se na průzkum. Mizející vodopád hluboko pod zem šuměl, hučel a vodní tříšť s vodním oparem tajemně zvlhčovaly vzduch...nádech, výdech...zpět na červenou a kolem mnoha jeskyní a jeskyněk (tady by šlo prožít týden), přes jedlou louku a les (bršlice kozí noha, pampeliška, fialky, sedmikrásky, šťovík...ňam) míříme k areálu Velká dohoda, bývalý lom - stále se nacházíme v kůře planety Země. Uvítal nás velký pes i veliký pan domácí, oběd, helmy, čelovky a s vlídným slovem pana domácího prozkoumáváme místní jeskyňku. Kdo bude jeskyňář? Kluci mávají rukama nad hlavou...děkujeme a ač se nám z náruče tak krásného koutu Moravského krasu nechce, vyrážíme na autobus a domů.